Charles Messier slovy NASA

Přestože se ve vnějších oblastech sluneční soustavy nachází až sto miliard komet, před rokem 1995 jich bylo objeveno pouze asi 900. Je to proto, že většina komet je příliš slabá na to, aby byla detekována bez vhodného astronomického vybavení. Občas se však kolem Slunce proletí kometa, která je dostatečně jasná, aby byla viditelná pouhým okem i ve dne.

Jeden takový případ se stal v roce 1744. Kometa Klinkenberg-Chéseaux, objevená třemi amatérskými astronomy koncem roku 1743, s přiblížením ke Slunci neustále rostla na jasu. Do konce února 1744 se kometa stala nejjasnějším objektem na obloze, s výjimkou Slunce a Měsíce. Jasnost komety upoutala pozornost profesionálních i amatérských astronomů, včetně mladého Charlese Messiera.

Messier se narodil v roce 1730 v Badonvilleru ve Francii a v 11 letech musel opustit formální vzdělání, když mu zemřel otec. Krátce poté byl svědkem velkolepé komety Klinkenberg-Chéseaux, která v něm probudila vášeň pro astronomii. Ve věku 21 let byl Messier najat jako kreslič pro francouzské námořnictvo. Naučil se používat astronomické nástroje a stal se zkušeným pozorovatelem. Za své úsilí byl Messier nakonec povýšen na hlavního astronoma námořní observatoře v Paříži, kde se věnoval svému zájmu o komety. Objevil více než tucet komet, což mu od krále Ludvíka XV. vyneslo přezdívku "Kometní fretka".

V roce 1758 Messier právě pozoroval jednu takovou kometu, když ho rozptýlil oblačný objekt v souhvězdí Býka. Při dalším pozorování si uvědomil, že objekt nemůže být kometa, protože se nepohybuje po obloze. Ve snaze zabránit ostatním astronomům v záměně objektu za kometu si ho Messier všiml a začal katalogizovat další "objekty podobné kometám, kterým se je třeba vyhnout".

Tento kometovitý objekt, který Messier pozoroval, byl NGC 1952. Dnes běžně známý jako M1 (Messier 1) nebo Krabí mlhovina, je prvním objektem v Messierově katalogu mlhovin a hvězdokup. V době své smrti v roce 1817 Messier sestavil seznam 103 objektů na noční obloze s využitím vlastních pozorování různými dalekohledy a objevů jiných astronomů.

Katalog byl revidován ve 20. století a nyní obsahuje 110 objektů. Amatérští astronomové dnes používají Messierův katalog jako průvodce po některých z nejzajímavějších a najdetailnějších kosmických úkazů, které lze pozorovat ze severní polokoule.

Zdroj: https://science.nasa.gov/people