Baron Prášil

Novodobý astronaut Toník přistane na Měsíci, kde se setká se zvláštní společností. Patří k ní Cyrano z Bergeracu, hrdinové verneovky Do Měsíce, ale především chvástavý baron Prášil. Všichni jej srdečně vítají se sklenkou vína a přejí si, aby domnělý Měsíčňan poznal kouzlo života na Zemi. Baron Prášil se pak spolu s Toníkem vypraví do Turecka, kde ze zajetí zákeřného sultána vysvobodí půvabnou princeznu Bianku. Vychloubačný baron se ji snaží okouzlit a vrhá se proto do bláznivých dobrodružství – ocitá se v útrobách mořské velryby, proletí se na pařátech obrovitého ptáka, na mořském koníkovi plave pod vodní hladinou, na dělové kouli se přesunuje do válečných vřav. Bianku však během fantaskních eskapád učaruje odvážný snílek Toník a nakonec společně doputují tam, kde příběh začal – na bledý Měsíc. Ten totiž patří nejen básníkům a fantastům, ale především milencům.

(AČFK)

Slavný film Karla Zemana na motivy světoznámé knihy Gottfrieda Augusta Bürgera Baron Prášil. V roce 1961 natočil Karel Zeman nejlepší filmové zpracování světoznámé knihy Gottfrieda Augusta Bürgera. Neuvěřitelná dobrodružství chlubivého barona ožívají ve filmu oslavujícím obrazotvornost a odvahu snílků a básníků. Zeman se inspiroval rytinami knižního vydání z roku 1862, jejichž autorem je jeden z největších ilustrátorů 19. století Gustav Doré. Vizuálně podmanivého stylu dosáhl Zeman následným barevným tónováním černobíle natočeného materiálu. Prášilovo humorné vyprávění kontrastuje s romantickým příběhem moderního fantasty Toníka, jenž se stává baronovým sokem v lásce. Vedle Miloše Kopeckého v titulní roli se ve filmu objevuje tehdejší česká herecká elita.

Film získal mnoho zahraničních cen, mimo jiné v Cannes či Locarnu. Americký režisér a člen Monty Python Terry Gilliam přiznává, že jeho snímek Dobrodružství Barona Prášila (1988) byl prvotně inspirován Zemanovou verzí.

Zajímavosti

Vystřižená scéna: Po hádce s generálem Elemele Baron (Miloš Kopecký) v duchu přemítá: "Nebezpečný fantasta, to se kdysi dávno říkalo o mě. Teď jsem pochopil princeznu Biancu. Miluje Toníka nejen pro jeho mládí, ale také pro to všechno, čím se honosím já. Vlastně je ten Měsíčňan chlapík. Celou dobu jsem mu asi křivdil..." (tomalakis)

Vystřižená scéna: Když Baron (Miloš Kopecký) s Toníkem (Rudolf Jelínek) letí na Zemi, míjí různé druhy létajících vynálezů. Toník říká: "Tahle fantazie zaslouží daleko více obdivu, než ty Vaše čarodějnice a košťata." Baron odpovídá: "Každý máme svůj vkus." Tato scéna předjímá Toníkův zájem o techniku a jeho pozdější pokus sestrojit parník. (tomalakis)

Vystřižená scéna: Když je holandská loď s Baronem (Miloš Kopecký) na palubě obkličována tureckým loďstvem, Baron představuje admirály. "Levému křídlu velel věrný strážce sultánova pokladu Abdul Hasan. Měl za úkol přivézt zpět naše hlavy. Pravému křídlu velel věrný strážce sultánova harému vrchní eunuch Hadži Baba. Měl přivézt zpět princeznu Biancu." (tomalakis)

Ve filmu se defacto cestuje časem (což by s touto tématikou byl po Cestě do pravěku druhý film Karla Zemana), protože tu máme: vesmírné lodě s astronautem Toníkem z 20. nebo možná 21. století, Verneovy kosmonauty z 19. století, Cyrana z Bergeracu ze 17. století a samozřejmě Barona Prášila z 18. století, kde se odehrává i zbytek filmu. Toník mluví pořád o vědě a technice, vypráví princezně Biance moderní pohádku o letu na Měsíc a že vlastně přišel z budoucnosti potvrdí i sám Baron Prášil v rozhovoru s generálem EleMele: "Možná že přišel ze světa, kde něco takového (cestování pod vodou a na Měsíc) už je zcela normální." (Jan.Kanak)

Digitální restaurování

Film Baron Prášil byl digitálně restaurován v rámci projektu Čistíme svět fantazie, společného projektu Muzea Karla Zemana, Nadace české bijáky a České televize. Cílem projektu je v průběhu tří let digitálně zrestaurovat vybrané filmy Karla Zemana do nejvyšší možné kvality, uvést je na velkých filmových plátnech a vdechnout jim tak znovu život. Projekt chce rovněž zvýšit povědomí o významu digitálního restaurování.

Supervizorem digitálního restaurování filmů Karla Zemana je americký expert James Mockoski. Restaurování probíhá pod vedením hlavního restaurátora Ivo Maráka ve společnosti Universal Production Partners (UPP), obnovu zvukové části filmu zajišťuje společnost Soundsquare pod vedením Pavla Rejholce.

Muzeum Karla Zemana 

Ocenění

• MFF Locarno (1962) – Druhá hlavní cena Stříbrná plachta
• Reseňa Mundial de los Festivales Cinematograficos a la Pelicula El Baron de la Castaňa Premiada en el Festival de Locarno (1962) (Acapulco, Mexico)
• Mezinárodní soutěž o technickou cenu při zasedání mezinárodního technického kongresu UNIATEC v Moskvě (1962) – První cena
• Mezinárodní filmový týden Vídeň (1962) – Čestný diplom FIPRESCI
• Londýnský filmový festival (1962) – Čestný diplom
• FFP – individuální Cena režisérovi a hudebnímu skladateli Zdeňkovi Liškovi (1962)
• Festival československých filmů Košice (1962)
• Mezinárodní festival filmové komedie Bordighera (1963) – Zlatá Palma
• MF Boston – Cena mezinárodní poroty (1963) – Stříbrná mísa Paula Revery
• Mezinárodní setkání filmů pro mládež Cannes (1964) – Velká cena v kategorii celovečerních filmů

The Saturn Awards - 2021 - Nejlepší DVD nebo Blu-ray kolekce - Three Fantastic Journeys by Karel Zeman (The Criterion Collection)