Dalekohled

Astronomický dalekohled je optický přístroj, který má především za úkol shromažďovat co nejvíce světla ze vzdálených objektů. Historie dalekohledů, které se využívají k pozorování noční oblohy, sahá až do roku 1609. Prakticky každý zájemce o astronomii dříve či později dospěje do stádia, kdy se začne rozhodovat o koupi vlastního hvězdářského dalekohledu. Právě koupě prvního přístroje velmi často rozhodne o tom, zda se jeho zájem o astronomii prohloubí, či zda bude vystřídán zklamáním. 


Pro některé začátečníky končí první pohled do dalekohledu zklamáním. Slabé světlo vzdálených vesmírných objektů bohužel není lidské oko schopné vnímat barevně. Nádherné, rozmanité barvy mlhovin či galaxií vyniknou teprve až na fotografii, kde se světlo nastřádá díky dlouhým expozičním dobám fotoaparátu.

Dalším problémem je pozorování z měst či jejich blízkosti. Na přesvětlené městské obloze jsou k vidění pouze nejjasnější objekty. Za pozorováním pod lepší, tmavou oblohou je potřeba cestovat dál od měst.

Kvalitu pozorování ovlivňuje také zemská atmosféra. Ta způsobuje výrazné chvění ("plavání") obrazu, tzv. seeing. Může za něj promícháváním různě teplých vrstev vzduchu a vadí hlavně při větších zvětšeních, při pozorování planet či Měsíce. Někdy je chvění vzduchu menší, jindy větší, záleží na aktuálních pozorovacích podmínkách.

Žádnou z těchto věcí nemůžete příliš ovlivnit. Určitě však je ve vašich silách pořídit si dalekohled, který bude ukazovat krásy noční oblohy co nejlépe a dovolí vám spatřit na ní velké množství zajímavých objektů.

Astronomický dalekohled je optický přístroj, který má především za úkol shromažďovat co nejvíce světla ze vzdálených objektů. Historie dalekohledů, které se využívají k pozorování noční oblohy, sahá až do roku 1609. V tomto roce, před více než čtyřmi staletími, Galileo Galilei namířil svůj vlastnoručně vyrobený dalekohled na oblohu.

Nejdůležitější částí dalekohledu je objektiv. Podle něj rozlišujeme dva základní druhy dalekohledů. První druh, refraktory, mají jako objektiv skleněnou čočku. Druhým základním typem dalekohledů jsou reflektory, u kterých se místo čočky používají zrcadla.

Dalším důležitým optickým prvkem dalekohledu je okulár. Je to čočka (nebo soustava čoček), do které se díváme. Okulár vytváří výsledný obraz.

Nezbytnou součástí dalekohledu je stativ, na kterém dalekohled stojí, a montáž, která dovoluje dalekohled natáčet potřebným směrem. Stativy mívají tvar trojnožky a konstrukcí se od sebe příliš neliší. Montáží existuje mnoho typů, od jednoduchých až po složité, elektronicky naváděné.

Součástí dalekohledu bývá také hledáček, tj. malý pomocný dalekohled či zaměřovač, který umožní snadnější vyhledání objektu.