S Keplerem do vesmíru!

09.02.2019

Druhým číslem začínáme putování po zajímavostech programu eventu Praga Astronomica a pořád platí, že nechceme ustrnout u ikonky MEGA !

Sáhneme si až do vesmíru!

Ve Štefánikově hvězdárně můžete obdivovat také více než 80 unikátních meteoritů, které byly nalezeny po celém světě. Během svých cest je objevil a posbíral cestovatel a dobrodruh Jiří Šimek a přál si, aby jeho sbírka byla veřejně přístupná. Jeho největším úlovkem je tunový meteorit Muonionalusta. I ten je součástí "muzea meteoritů".

Nacházejí se zde ale i takové unikáty, jako jsou meteority pocházející z povrchu Měsíce nebo z planety Mars. V expozici uvi-díte i tektity, z nichž u nás jsou nejznámější vltavíny.

Cestovatele Šimka prý vždy fascinoval původ meteoritů. "Můžu mít v ruce něco, co nepochází z naší planety. Dokonce některé meteority mají zrnka, která jsou starší než sluneční soustava. Jsou to zrnka z výbuchu supernovy, ze které postupně vznikla slu-neční soustava. To je pro mě dostatečné vzrušení," prozradil.

Podrobnosti: www.cas100geo.cz/vystava-meteorit

Co na to Kepler?

Johannes Kepler byl německý matematik, astrolog a astronom. Působil v Praze na dvoře císaře Rudolfa II, kde také formuloval dva ze tří Keplerových zákonů.

Studoval nejprve na univerzitě v Tübingenu, kde byl jeho učitelem astronomie Michael Mästlin. V letech 1594-1600 vyučoval na střední škole ve Štýrském Hradci, odkud přišel do Prahy, kde se stal asistentem Tychona Brahe a po jeho smrti císařským matema-tikem a astrologem.

Na Braheho podnět propočítal dráhu Marsu, což bylo pravděpodobně impulsem, díky kterému objevil první dva ze slavných Keplerových zákonů. Své výsled-ky zveřejnil v roce 1609 v práci "Astronomia Nova". V roce 1612 odešel Kepler z Prahy do Lince a z něho následně v roce 1626 do Ulmu.

Ve svých pracích se zabýval astronomií, mate-matikou, mechanikou, krystalografií a astrologií. V roce 1615 vyšla jeho práce "Nova Stereometria Doliorum Vinariorum", ve které počítal objemy těles, které vznikly rotací kuželoseček kolem osy ležící v jejich rovině. Přitom použil infinitezimálních metod a to znamenalo významný krok ke vzniku moderních integračních metod. V práci "Harmonices Mundi" (1619) studoval problematiku konvexních a hvězdicovitých mnohoúhelníků a publikoval svůj třetí zákon.

Podrobnosti: www.cas100geo.cz/os-kepler