Šťastné třinácté číslo nás seznámí s historií a významem Pražského poledníku. Nesmíme ale také zapomenout na 300. výročí narození českého rodáka Christiana Mayera.

Pražský poledník

Pražský poledník K určování poledne sloužil v Praze od roku 1652 tzv. pražský poledník, vyznačený v pravé poledne stínem Mariánského sloupu na dlažbě Staroměstského náměstí. Pražský poledník (14°25'17" východní délky), je usazen do dlažby Staroměstského náměstí nedaleko pomníku Jana Husa, tvořil součást Mariánského sloupu.

Pražský poledník je vyznačen poblíž pomníku Jana Husa kovovým páskem, odlišně dlážděnou čarou a kovovou deskou s nápisem POLEDNÍK, PODLE NĚHOŽ BYL V MINULOSTI ŘÍZEN PRAŽSKÝ ČAS / MERIDIANUS QUO OLIM TEMPUS PRAGENSE DIRIGEBATUR, osazenou v 90. letech 20. století.

Přesný pražský čas (Tempus Pragense) byl ve skutečnosti určován v Astronomické věži Klemen-tina pomocí štěrbinových slunečních hodin. Časový rozdíl mezi observatoří v Klementinu a poledníkem vyznačeným stínem Mariánského sloupu činí pouhou jednu sekundu a byl tedy pro běžný život zanedbatelný.

Christian Mayer

Christian Mayer se narodil v roce 1719 v Modřicích. Po vystudování teologie v Mohuči se stal knězem jezuitského řádu, vyučoval nejprve v Aschaffenburku matematice a starým řečem, od roku 1751 působil také jako profesor matematiky a fyziky v Heidelberku.

Za svůj život zřídil hvězdárny v Manheimu a ve Schwetzingenu, obě nákladem kurfiřta Theodora Falckého. Poukázal k pravé pod-statě hvězd podvojných (jako první vyslovil myšlenku, že se dvojhvězdy točí kolem společného těžiště), kterých objevil více jak sto. Pozoroval tranzity Venuše pře Slunce a částečná zatmění. Kromě mnoha astronomických napsal též četná pojednání matematická a fyzikální.

Roku 1763 byl jmenován dvorním astronomem. Roku 1773 se stal členem britské Královské akademie věd.