Jedenácté číslo nás seznamuje s využitím astronomie při sestavování map. Unikátním přístrojem je pak fričův cirkumzenitál.

Fričův Cirkumzenitál

Cirkumzenitál je původní český přístroj astrolábového typu, sloužící k současnému určování zeměpisné šířky a délky Gaussovou metodou stejných výšek. Při této metodě se měří čas, kdy prošla hvězda almukantaratem.

1901-2 vznikl první model cirkumzenitálu z dílen Josefa Jana Friče ve spolupráci s Fran-tiškem Nušlem. Model nemá ještě dvojici zrcátek, dvojice obrazů vzniká kombinací odrazů od hranolu a od rtuťového horizontu.

Druhý model konstruktérů Nušla a Friče pochází z roku 1905. Poslední model je z roku 1922. a v letech 1924 - 1947 byly tímto modelem určovány zeměpisné souřadnice geodetic-kých bodů v Československé astronomicko-geodetické síti.

V roce 1967 byl vyvinut nový cirkumze-nitál z dílen VÚGTK který byl používán jako staniční od roku 1970.

Mapa Pavla Fabricia

Císařský lékař, dvorní falckrabí, astronom, profesor matematiky vídeňské univerzity a botanik Pavel (Paul) Fabricius (1519, Lubaň, Horní Lužice - 1589, Vídeň) zřejmě na objednávku moravských stavů pořídil první mapu Moravy - Morauia marchionatus. Merhern Authore P. Kaerio. (347 místních názvů), na níž byla také zobrazena část Dolních Rakous s Vídní (134 místních názvů).

Mapa má měřítko 1 : 288 000, rozměry 95 x 85 cm, český i německý popis, jako první z našich map geografickou síť na rámu a značkový klíč. Poměrně velké měřítko bylo zvoleno, aby mapa mohla být využitelná i pro vojenské účely, protože Moravu a Dolní Rakousko ohrožovaly turecké armády. Fabri-ciova mapa Moravy byla otištěna také v Orteliově atlasu.

Fabricius mapoval i rakouské země, prováděl měření zeměpisných souřadnic různých zemí, vydal práce z astronomie (např. o kometách nebo o souhvězdí Kassiopea) a byl také osobním lékařem císaře Maxmiliána II.