Deváté - poslední jednociferné - číslo nám přináší něco málo historických skutečností i novinek o Staroměstském orloji. Rovněž se seznámíme s jedním z posledních českých polyhistorů Janem Markem Marci z Kronlandu.

Staroměstský orloj 

Staroměstský orloj, astronomické hodiny na věži Staroměstské radnice, jedna z nejvýznamnějších technických památek Prahy, českých zemí i celé Evropy, je dokladem vysoké úrovně vědy a hodinářského řemesla v Čechách počátku 15. stol. Staroměstský orloj je patrně nejlépe zachovaný středověký orloj vůbec.

Orloj se skládá ze zhruba 350 částí, z nichž asi 3/4 jsou stále originály z počátku 15. století; původně byl celý stroj bez jediného šroubu, jen nýtovaný.

Na astronomickém ciferníku, odvozeném od astrolábu, lze odečítat různé časy a astronomické cykly. U polohy Slunce je možné určit, kterým souhvězdím zvířetníku právě prochází.

Z kalendářní desky lze určit aktuální měsíc a den, stejně jako nepohyblivé svátky křesťanského kalendáře.

V horní části orloje, nad astronomickým ciferníkem jsou dvě okna, v nichž se vždy v celou hodinu pohybují apoštolové. Po uzavření okének s apoštoly zakokrhá zlatý kohout a poté začnou odbíjet věžní hodiny.

Marci - Jan Marek z Kronlandu

Jan Marcus Marci, česky Jan Marek Marci z Kronlandu byl renesanční lékař, fyzik a matematik, jeden z posledních českých polyhistorů. Studoval na gymnáziu v Lito-myšli a poté na univerzitách v Olomouci a v Praze. V roce 1625 získal v Praze doktorát medicíny. Marci se proslavil svými fyzi-kálními objevy o rázu pružných těles a o lomu světla. Za tyto výsledky byl jmenován členem Královské společnosti nauk v Londýně.

Přívlastek z Kronlandu vznikl přesmyč-kou z Landskron - Lanškroun, což bylo Mar-ciho rodiště. Zvolil si jej u příležitosti získání šlechtického titulu za lékařské zásluhy a obranu Prahy proti Švédům v roce 1648. Na jeho počest byl pojmenován kráter Marci na odvrácené straně Měsíce, planetka (3791) Marci a jeho jméno nese Spektroskopická společnost Jana Marka Marci.