Petabytová astronomie

RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Jiří Grygar (* 17. března 1936 Heinersdorf) je český astronom a astrofyzik, významný popularizátor vědy v oblasti astronomie, astrofyziky a vztahu vědy a víry, za což získal řadu ocenění včetně ocenění od UNESCO Kalinga Prize (1996).

Jiří Grygar působí v Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR. Publikoval více než dvě stě odborných prací (předmětem jeho výzkumu jsou především fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a astročásticová fyzika). Z jeho psacího stroje vyšla také řada populárně-naučných publikací.

Celý život se věnuje také popularizaci astronomie a příbuzných oborů fyziky. Je autorem, spoluautorem a přispěvatelem mnoha rozhlasových a televizních vzdělávacích pořadů a autorem příspěvků v časopisech, novinách či na internetu. Jeho nezapomenutelným počinem, který k astronomii přivedl mnoho z nás je televizní seriál Okna vesmíru dokořán.

Počínaje rokem 1966, každoročně sestavuje přehled nejdůležitějších astronomických objevů uplynulého roku. Pod názvem Žeň objevů prezentuje tento vynikající a pro běžného smrtelníka téměř všeobjímající přehled na mnoha přednáškách a následně také tiskem (nejprve v časopise Říše hvězd, později Kozmos).

V letech byl 2008-2010 místopředsedou Učené společnosti ČR (v letech 2004-2008 byl jejím předsedou), v letech 2001-2010 vicepresidentem Evropské rady skeptických organizací (ECSO) a je členem čestné rady České křesťanské akademie (sekce přírodních a technických věd), členem výboru Českého klubu skeptiků Sisyfos a polním hejtmanem Spanilé jízdy Ebicykl. Byl také předsedou Českého organizačního výboru Mezinárodního roku astronomie 2009. Mimoto byl členem pastorační rady farnosti Stětí sv. Jana Křtitele v Praze-Hostivaři (2006-2012). V letech 1991-1993 byl předsedou Vědecké rady Grantové agentury ČSAV/AV ČR a v letech 1992-1997 předsedou Rady České televize. V letech 1992-1998 byl předsedou České astronomické společnosti.[8] V průběhu XXVI. Mezinárodního astronomického kongresu v Praze (2006) byl šéfredaktorem kongresových novin Dissertatio cum Nuncio Sidereo III. Podobnou funkci vykonával také během XIII. astronomického kongresu rovněž v Praze (1967).

Za svoji vědeckou a především popularizační činnost získal mnoho cen. V roce 2011 získal nejvyšší ocenění České astronomické společnosti Cenu Františka Nušla a o rok později obdržel Medaili Učené společnosti České republiky za "přínos české i mezinárodní astronomii a obecné vědě a jejímu šíření". V roce 1996 získal Jiří Grygar cenu UNESCO Kalinga "za přínos k interpretaci úlohy vědy při službě společnosti, obohacování jejího kulturního dědictví a řešení problémů lidstva". Byla po něm pojmenována planetka (3336) Grygar objevená 26. října 1971. Je čestným předsedou České astronomické společnosti. V roce 2009 mu měla být udělena Cena předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, která je součástí projektu Česká hlava, spojená s finanční odměnou 500 000 Kč. Grygar ji však odmítl přijmout, což zdůvodnil slovy: "Ta cena nese jméno Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, která od července letošního roku soustavně poškozuje zájmy a dobré jméno Akademie věd České republiky, ve které pracuji. To je cena, kterou prostě nemohu přijmout." V roce 2016 byl na seznamu osob, které doporučoval parlament k udělení státního vyznamenání prezidentem Milošem Zemanem. Jiří Grygar byl následně ze seznamu taktéž na vlastní žádost vyřazen. Při příležitosti 80. narozenin dostal Zlatou medaili Masarykovy univerzity za jeho celoživotní práci ve vědě i mimo ni.