Tycho Brahe

14. 12. 1546 - 24. 10. 1601

astronom


Tycho Brahe, původním jménem Tyge Ottesen Brahe, byl význačný dánský astronom, astrolog a alchymista. Byl považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy, jenž byl překonán až šedesát let po vynalezení dalekohledu.

Byl potomkem starého šlechtického rodu. Studoval v Kodani filozofii a rétoriku (1559-1562), poté práva v Lipsku. V roce 1565 zdědil značné jmění a začal se věnovat svým koníčkům - alchymii, ale především astronomii.
Roku 1571 se po smrti otce vrátil do Dánska a získal vlastní observatoř. 11. listopadu 1572 pozoroval výbuch supernovy SN 1572 v souhvězdí Kasiopeji. Poté cestoval nějaký čas po Evropě. Velkorysá nabídka dánského krále Frederika II., který mu nechal postavit laboratoře a observatoře Uranienborg a Stjerneborg na ostrově Hven, jej přiměla k návratu. Na králem darované ostrovní observatoři pracoval přes dvacet let. V roce 1597 se nepohodl s novým králem Kristiánem IV., nějaký čas cestoval po Evropě. Roku 1599 byl Rudolfem II. na radu Tadeáše Hájka z Hájku pozván do Prahy, kde působil jako císařský astrolog u dvora. Pohřben byl po smrti v roce 1601 na pražském Starém Městě v kostele Matky Boží před Týnem u Staroměstského náměstí.
Tycho Brahe vytvořil originální kosmologickou teorii. Podle něj je sice Země středem vesmíru, ale kolem ní obíhá jen Slunce a Měsíc. Ostatní planety obíhají kolem Slunce. Vytvořil tak jeden z kompromisních modelů mezi geocentrickou teorií Ptolemaia a teorií heliocentrickou Mikuláše Koperníka.
Přesným měřením paralaxy dokázal, že komety se nacházejí vně měsíční dráhy. Na základě Brahových pozorování (především poloh Marsu) mohl o několik let později Jan Kepler formulovat své slavné zákony oběhu planet. Před tím se ale střetl s Tychonovými dědici a naměřená data získal až po zákroku císaře. Jeho jméno nese měsíční kráter Tycho a planetka (1677).

V roce 2010 proběhl výzkum hrobu Tycha Brahe v Týnském chrámu.